1. 8. 2024
Vůně je většinou to první, co dokáže upoutat pozornost každého milovníka vína ke skleničce. Některá bílá vína jsou obecně aromaticky méně výrazná, jiná umí doslova omámit širokou paletou ovocných či květinových tónů.
Dnes si představíme pět odrůd, které nadchnou milovníky aromaticky a chuťově výrazných vín.
Každá z odrůd má svůj aromatický rukopis, typický profil, podle kterého jsou snáze či hůře identifikovatelné. Aromaticky výrazné odrůdy jsou většinou pro zkušené sommeliéry snadno rozpoznatelné. Zároveň u těchto odrůd často platí, že buď vína z nich milujete, nebo je naopak nemůžete vystát. Jsou prostě intenzivní ve vůni i chuti.
Základem aromatických bílých vín jsou odrůdy, které se přirozeně prezentují vysokou intenzitou ovocných, květinových nebo kořenitých tónů ve vůni i chuti. Čím to, že jedno víno ve skleničce voní výrazně a jiné ne? Některé vědecké studie potvrdily, že několik aromatických odrůd révy vinné má vyšší hladiny organických sloučenin nazývaných terpeny. Například monoterpeny jsou zodpovědné za aroma připomínající ovoce či některé květiny. Aromatické odrůdy jako Muškát, Riesling nebo Gewürztraminer mají těchto látek mnohonásobně více, než odrůdy jako je Chardonnay nebo třeba Pinot blanc.
Intenzitu vůně vín z aromatických odrůd navíc může ovlivnit i vinař tím, že zvolí vhodné výrobní postupy. Pokud chce vinařství zvýraznit primární aromata vína, většinou použije nižší teploty při fermentaci vína, zvolí nerezové tanky pro kvašení i následné zrání vín a většinou nenechá u vín proběhnout malolaktické kvašení.
Aromatická bílá vína podávejte dobře vychlazená na teplotu kolem 10 °C. Používejte klasické menší sklenice na bílé víno.
Jídlo a víno by se měly při párování vhodně doplňovat a ve správně zvolené kombinaci zintenzivňovat gastronomický požitek. Aromatická bílá vína se skvěle hodí k chuťově bohatším pokrmům, jako jsou výrazněji kořeněná jídla asijské kuchyně.
Tramín (Gewürztraminer) nebo Pálava může být dobrou volbou v případě dezertů, případně k výrazným sýrům s modrou plísní. Ryzlink rýnský díky typicky vysoké kyselině zvládne i tučnější pokrmy, omáčky s masem, pokrmy s drůbeží nebo králíkem.
Ve světě vína lze asi těžko nalézt aromaticky výraznější bílou odrůdu, než je Tramín. Gewürztraminer ve vůni i chuti kombinuje širokou paletu tónů, které připomínají peckové a exotické ovoce, med, květy růže nebo exotické koření. Jde o jednu z nejstarších odrůd, jejíž přesný původ není zcela znám. Ačkoliv nepatří mezi nejvíce rozšířené odrůdy, jeho výsadby najdete napříč vinařským světem, například v Austrálii, Kanadě, Jižní Africe nebo USA. Ve větší míře se pěstuje v Jižním Tyrolsku na severu Itálie, kde najdete také vesnici Tramin. Důležiotu roli má v Německu a největší zastoupení pak ve francouzském Alsasku, odkud pravděpodobně odrůda také pochází.
Málokterá odrůda je tak spolehlivě identifikovatelná na první přivonění ke skleničce, jako Sauvignon Blanc. Doma je tato odrůda v údolí Loiry, především pak v částech Sancerre a Pouilly-Fumé. Sauvignon blanc je nejlépe pít jako mladý, vína nabízí širokou paletu tónů od zeleného pepře, černorybízového listu, broskví, tropického ovoce nebo bylin. Vína jsou často lehčí v těle, jsou vybavena vyšší kyselinou. Prakticky celý vinařský sektor na Novém Zélandu je postaven na odrůdě Sauvignon blanc. Populární je ale například také v Chile. V Bordeaux se Sauvignon blanc ve vínech kombinuje s odrůdou Semillon.
V chuti hledejte: peckové ovoce, zelené tóny, trávu, angrešt. Vína mají nižší alkohol a vysokou kyselinu.
Ryzlink rýnský umí nabídnout velmi odlišná vína v závislosti na lokálních podmínkách, typicky je ale vybaven velmi vysokou kyselinou, která ne každému sedne. Stejně jako Cabernet Sauvignon, i kvalitní Ryzlink rýnský krásně zraje ve sklepě. Jako jedna z mála bílých odrůd se Riesling typicky lahvuje s menším nebo vyšším zbytkovým cukrem, který vyvažuje vysokou kyselinu. Nejvíce Ryzlinku rýnského je vysazeno v Německu, ale velmi populární je v Rakousku, České republice nebo na Slovensku. V některých starších vínech odrůdy Ryzlink rýnský lze nalézt typický tón petroleje. Ryzlink rýnský dávají vinaři velmi zřídka zrát do dubových sudů.
V chuti hledejte: tóny bílých broskví, limetky, medu, lipového květu a minerální slanost. Vína mají typicky vysokou kyselinu.
Odrůda vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller-Thurgau. Počátek jejího šlechtění se datuje do 50. let minulého století a „na svědomí“ ho má Ing. Josef Veverka (podobně jako odrůdu Aurelius). Všeobecně rozšířenému Müller-Thurgau dodal sexy štych aromatického Tramínu a výsledkem jsou osobitá a hodně pitelná vína. Do Státní odrůdové knihy byla Pálava zapsána v roce 1977.
Aktuálně Pálava patří mezi nejvíce vysazované odrůdy u nás a její popularita je mimořádná. Nejvíce se Pálava pěstuje v Mikulovské vinařské podoblasti, s odstupem pak na Znojemsku a Velkopavlovicku. Naopak ve vinařské oblasti Čechy ji ve vinohradech prakticky nenajdete. Kromě vinařů na Moravě pak s Pálavou pracují také někteří jejich kolegové na Slovensku.
Většinou má výrazné aroma, které připomíná vůni Tramínu, působí květinovo-kořenitým dojmem. Ve vínech můžete ve vůni a chuti objevit tóny exotického ovoce, ale také meruňky, tóny žlutého melounu nebo pomerančové kůry. Někdy se objevují tóny bílých květů a exotického koření.
Původem francouzská odrůda, která se ale dnes pěstuje v dalších vinařských zemích nového světa, jako je například Argentina. Před půlstoletím to s její budoucností nevypadalo růžově a málem vymizela z vinic, postupně ale zažila opětovnou renesanci, co se týká zájmu vinařů i milovníků vína. Nejslavnější vína odrůdy Viognier se dělají v údolí Rhony, konkrétně v malé apelaci Condrieu. Kombinace zdejších půd s vysokým podílem žuly a písku, podnebí a umístění vinic na kopcích vysoko nad řekou Rhonou dohromady vytváří ideální podmínky pro zrání hroznů Viognier.
Vína odrůdy Viognier ve vůni a chuti připomínají tóny zralých meruněk, broskví a hrušek, ale také medu, citrusové kůry nebo zralého tropického ovoce. V chuti bývají plnější a komplexní.
