20. 12. 2021
„Není to jen Francie, za kterou bojujeme, je to šampaňské,“ prohlásil svého času na adresu oblíbeného šumivého vína Winston Churchill.
I po více než půl století nejslavnější bublinky stále patří mezi nejluxusnější vinné požitky, lahve z Champagne jsou nedílnou součástí mnohých oslav a slavnostních událostí. Šumivá vína patří dlouhodobě mezi nejrychleji rostoucí segment vín a v posledních dekádách tak šampaňskému přibyla silná konkurence. Stále hlasitěji se o slovo hlásí kvalitní Cava, Sekty, Franciacorta nebo Crémanty, ale také výrobci z vinařských regionů mimo Evropu.
Zvyšující se spotřebu šumivých vín potvrzují i statistiky z České republiky. Zájem o ně mezi milovníky vín dlouhodobě roste. V roce 2019 Češi vypili více než 22 milionů lahví šumivých vín, přičemž několik let zpátky to bylo jen kolem 15 milionů. Zatímco ve spotřebě piva nemáme konkurenci, s bublinami teprve doháníme svět. Například každý Němec ročně zvládne v průměru kolem pěti lahví šumivého vína, tedy zhruba dvojnásobek tuzemské spotřeby.
Vína z regionu Champagne jsou bez pochyby nejznámější a nejslavnější šumivá vína světa, ale v současnosti nejsou nejprodávanější. Tuto pozici jim sebralo populární Prosecco, jehož marketingový úspěch a popularita v poslední dekádě nemá srovnání. Jestli se v roce 2018 prodalo celosvětově 362 milionů lahví šampaňského, Prosecca se ve stejném období vypilo zhruba 600 milionů lahví. Tato šumivá vína si každopádně příliš nekonkurují, jsou stylem výrazně odlišná. Kromě jiného odrůdového složení je to dáno zejména metodou výroby, kdy podle tradiční metody používané v Champagne se nechává druhotné kvašení vín proběhnout přímo v láhvi, u Prosecca je to ve velkých nerezových tancích. Velmi často platí, že kdo pije šampaňské většinou nepije Prosecco a naopak.
Největší konkurenti šampaňských vín se rekrutují jinde. Je to například výroba kvalitních německých Sektů, italské Franciacorty nebo španělské Cavy, která je inspirována právě regionem Champagne. V některých případech pak vinaři používají i odrůdy typické pro šampaňské a poznat naslepo původ šumivého vína dokáže jen zkušený degustátor. Mimochodem kdyby byl dnes naživu Winston Churchill, měl by nepochybně radost z domácí vinařské scény. Velká Británie i díky změnám klimatu v současnosti disponuje 3500 hektary vinic a právě šumivá vína podobná těm z Champagne jsou nejznámějším produktem zdejších vinařství.
Nejblíže geograficky a často i stylem jsou šumivým vínům z Champagne francouzské Crémanty. Tento výraz označuje šumivé víno dělané tradiční metodou druhotného kvašení v láhvi pocházející z jedné z osmi vymezených apelací ve Francii. I v tuzemsku tak seženete vína pod označením Crémant de Bordeaux, Crémant du Jura, Crémant de Loire nebo Crémant de Bourgogne. Co do množství lahví je nejvýznamnější apelací Crémant d’Alsace. Vinaři v Alsasku kromě klasických odrůd Chardonnay nebo Pinot noir používají pro svá šumivá vína typické místní odrůdy jako Pinot blanc, Pinot Gris nebo Riesling. Crémant de Bourgogne je zase velmi blízkou alternativou k Champagne, protože je založen na odrůdách Chardonnay a Pinot Noir. Každá z uvedených apelací má svá specifická pravidla pro výrobu šumivých vín, všechny ale garantují podobné kvalitativní parametry vín, jako je ruční sběr hroznů, redukce výnosů nebo minimální doba stárnutí vín v láhvi.
Cava je označení pro nejoblíbenější španělské šumivé víno. Tradice výroby Cavy je stará zhruba 150 let a je pevně spojena s Katalánskem, potažmo regionem Penedès. Specifický charakter vín Cava určuje klima a terroir této vinařské oblasti a samozřejmě také tradiční kombinace místních odrůd. Celá zóna disponuje 38 000 hektary vinic, o které se dělí více než 6000 pěstitelů. Ročně nalahvují zhruba 215 - 250 milionů lahví Cavy. Nejčastěji tvoří víno Cava kombinace tří odrůd Macabeo, Parellada a Xarel-lo. V některých vínech pak najdete i některé další odrůdy. Cava je nejčastěji lahvována jako Brut nebo Extra Brut. Mladá Cava bývá v chuti lehčí, na patře ucítíte tóny bílých květů a ovoce jako je zelené jablko nebo hrušku. Víno je ideální pro párování se všemi druhy aperitivů, salátů, lehkých jednohubek nebo mořských plodů.
Nejznámější šumivé víno Itálie je bezesporu Prosecco, ale nejblíže mají svým charakterem k Champagne noblesní a elegantní vína Franciacorta. Jejich domov je na severu Itálie, v regionu Lombardie, konkrétně u jižních břehů malebného jezera Iseo. Moderní historie vín Franciacorta začala zhruba v polovině 20. století, kdy se místní vinaři začali ve větší míře věnovat produkci špičkových šumivých vín. V roce 1967 získala vína Franciacorta oficiální apelační označení DOC (nejprestižnější označení DOCG pak v roce 1995). Vinaři v zóně Franciacorta používají zejména odrůdy Chradonnay, Pinot noir a v menší míře také Pinot bianco (Rulandské bílé). Pro vína Franciacorta je typické dlouhé zrání na kvasnicích, které vínům propůjčuje typickou bohatost, komplexnost a krémovost chuti. Minimální doba zrání je v případě neročníkové Franciacorty 18 měsíců, pro vína Francicacorta Satén a Franciacorta Rosé je to 24 měsíců a nejprestižnější vína Franciacorta Riserva mohou být uvolněna do prodeje až po 67 měsících zrání! Kategorie Franciacorta Satén je vlastně Blanc de Blanc, vína musí pocházet pouze z bílých hroznů a je pro ně typické o trochu nižší perlení.
Sekt je výraz, který v Němčině označuje šumivá vína. Pro historii německých sektů je důležitý rok 1826, kdy Georg Christian von Kessler založil první německé vinařství orientované na výrobu šumivých vín. Při své práci využil zkušeností z působení ve slavném šampaňském domě Veuve Clicquot-Ponsardin. Aktuálně je v Německu produkce šumivých vín rozdělena do několika kvalitativních kategorií, z nichž ta nejvyšší je Winzersekt. U nich musí proběhnout tradiční metoda druhotného kvašení v láhvi a víno lze udělat jen z hroznů z vinic v majetku vinařství. Specialitou německých sektů je významné použití odrůdy Ryzlink rýnský. Tzv. Rieslingsekt připravují vinaři napříč německými vinařskými regiony a v těchto vínech objevíte typické znaky odrůdy, tedy vyšší kyselinu, mineralitu a tóny citrusového ovoce nebo jablek. Renesanci v produkci šumivých zažívají i v sousedním Rakousku a i tady vznikla v roce 2015 klasifikace speciálně určená šumivým vínům. Na jejím vrcholu stojí vína z kategorie Grosse Reserve, zrající minimálně 30 měsíců v kontaktu s kvasinkami.
České produkci šumivých vín stále dominuje společnost Bohemia Sekt. V jejím portfoliu najdete širokou paletu vín, počínaje pověstným „demíčkem“, konče některými prestižními víny. Poslední roky ale přibývá na Moravě stále více vinařství, která do své nabídky přidávají vlastní šumivé víno. Zkuste třeba bubliny z vinařství Romana Fabiga, Vinařství Gala, Vinařství Krásná hora nebo Gurdau.
