Jak rozumět etiketě rakouského vína

7. 3. 2025

Rakousko od svého vinného skandálu v roce 1985 prošlo obdivuhodným vývojem. V bílých vínech dnes jednoznačně patří k absolutní světové špičce.

---

Zejména to platí v případě odrůd Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský vinaři produkují v regionech Wachau, Kamptal nebo Kremstal doslova poklady. Našeho jižního souseda ovšem nelze podceňovat, ani co se červených týče. Začínajícím konzumentům mohou etikety rakouských vín někdy připadat nesrozumitelné.  Jak se v nich bez problému vyznat poradíme v dnešním článku, kde rozklíčujeme hlavní pojmy týkající se rakouského vína.

Jeden ze symbolů Rakouska? Rozhodně „GV“ či chcete-li Grüner Veltliner! Grüner Veltliner dnes najdete v Rakousku prakticky ve všech vinařských oblastech, zhruba polovina výsadby je pak ve Weinviertelu. Celkem se v souvislosti s touto odrůdou uvádí zhruba 14 900 hektarů z celkových 47 000 hektarů vinic v Rakousku. Odrůda Grüner Veltliner je v tuzemsku známá jako Veltlínské zelené.

Další velmi oblíbenou odrůdou mezi rakouskými vinaři je Riesling. V tomto případě počítejte s tím, že jde o vína odrůdy Ryzlink rýnský, nikoliv odrůdy Ryzlink vlašský (Welschriesling). Mezi další rozšířené bílé odrůdy běžně vysazené na rakouských vinicích patří Neuburger (Neuburské), Pinot Gris (Rulandské šedé) nebo Sylvaner (Sylvánské zelené).

Nejlepší červená vína z Rakouska najdete na východě země v regionu Burgenland. Rakouští vinaři pracují typicky s modrými odrůdami Blaufränkisch (Frankovka), Zweigeltrebe, Blauer Portugieser (Modrý Portugal), Blauburgunder (Rulandské modré nebo Pinot noir) nebo Sankt Laurent (Svatovavřinecké). Vzhledem ke geografické blízkosti známe většinu z odrůd vysazených v Rakousku také z nabídky moravských vinařství. Stylem jsou vína podobná, jen je potřeba počítat s jiným označením názvů odrůd.

Původ vs přívlastková vína

Rakousko je vinařskou zemí, kde historicky vinaři svá vína dlouho označovali prostřednictvím přívlastků. Stejně jako jinde ve světě se v posledních dekádách ovšem i v Rakousku klade stále větší důraz na označování vín podle jejich původu. Rakousko si tak vytvořilo vlastní apelační označení DAC.

Systém Districtus Austriae Controllatus (DAC) byl v Rakousku zaveden v roce 2003 s cílem zdůraznit regionální charakteristiky vín a chránit jejich původ. První oblastí, která získala status DAC byl Weinviertel, známý zejména víny z odrůdy Veltlínské zelené. Od té doby se počet DAC apelací postupně rozšiřoval. V roce 2023 se k systému připojila oblast Thermenregion, čímž se počet DAC apelací v Rakousku zvýšil na 18.

Původ rakouského vína:

• DAC (Districtus Austriae Controllatus) – Nejvyšší klasifikace, podobná francouzskému systému AOC. Označuje vína typická pro danou oblast, například Wachau DAC nebo Kamptal DAC.
  • Gebietswein – víno typické pro konkrétní vinařský region, bez konkrétnějšího označení. Například Weinviertel DAC
  • Ortswein – víno, jehož původ je specifikován názvem konkrétní vinařské obce, pod kterou spadá. Jde o vína, která jsou specifická svým charakterem. Např. Kamptal – Langenlois Riesling DAC.
  • Riedenwein - označuje rakouská vína pocházející z jedné konkrétní vinice (Ried). Cílem je vypíchnout terroir výjimečných nebo tradičních vinic, které mají výrazný vliv na charakter vína. Hrozny v případě takového vína musí pocházet z přesně vymezené vinice, která je uvedena na etiketě (např. Ried Heiligenstein).
• Landwein – víno s geografickým označením, ale méně přísnými pravidly než DAC.
• Wein aus Österreich – nejnižší úroveň klasifikace, základní víno bez konkrétního původu.

Přívlastková vína (Prädikatswein)

• Kabinett – lehčí bílé víno, suché, se zbytkovým cukrem do 9 g/l, a alkoholem nižším než 13 %.
• Spätlese – pozdní sběr, víno s perfektně vyzrálých hroznů. Pozdní sběr nesmí jít na trh dříve, než 1. ledna následujícího roku od sklizně.
• Auslese – výběr z hroznů, víno z pečlivě vybrané suroviny s vyšší cukernatostí.
• Beerenauslese – výběr z bobulí, dezertní víno z přezrálých bobulí.
• Trockenbeerenauslese – nejkoncentrovanější sladké víno, hrozny byly v tomto případě často sklizeny s botrytickou plísní.
• Eiswein – ledové víno, které vzniklo sklízením a lisováním hluboce zmrzlých hroznů.

Značení rakouských vín: Suchost vína

• Trocken – Suché víno, do 4 g/l zbytkového cukru.
• Halbtrocken – Polosuché víno, do 12 g/l cukru.
• Lieblich – Polosladké víno, mezi 12–45 g/l.
• Süß – Sladké víno, nad 45 g/l.

Dva systémy značení rakouských vín pak ještě mírně komplikují vinaři z vyhlášeného vinařského regionu Wachau. Více než 200 vinařů z Wachau spojuje sdružení Vinea Wachau Nobilis Districtus, založené v roce 1983. Jako by chtěli demonstrovat svou výjimečnost, pracují vinaři ve Wachau s vlastním trojstupňovým systémem značení vín. Na lahvi tak kromě informací o odrůdě, ročníku, názvu vinařství a místě vzniku najdete některý z termínů Steinfeder, Federspiel nebo Smaragd. Vína kategorie Steinfeder jsou nejlehčí, mají nejnižší alkohol. Federspiel je zlatá střední cesta a výrazem pro zelené ještěrky, které se rády vyhřívají v létě v místních vinicích, jsou označována ta nejlepší, nejkomplexnější a zároveň také nejdražší vína.

• Steinfeder – lehké víno do 11,5 % alkoholu.
• Federspiel – středně plné víno, 11,5 – 12,5 % alkoholu.
• Smaragd – nejbohatší a nejkoncentrovanější víno s min. 12,5 % alkoholu.

 

S jakými dalšími pojmy se můžete často setkat na etiketě rakouských vín?

• Ausbau – zrání vína, typicky buď v nerezových tancích nebo dubových sudech
• Bergwein – „horské víno“, tedy víno pocházející z extrémně příkrých vinic.
• Gemischter Satz – víno, které vzniklo z více odrůd sklizených společně z jedné vinice. Jde o tradiční způsob smíšených výsadeb. Nejčastěji se s těmito smíšenými výsadbami setkáte ve Vídni.
• Jungfernwein – tzv. panenská sklizeň, tedy víno z první sklizně mladé výsadby.
• Morillon – synonymum pro odrůdu Chardonnay, používané např. ve Štýrsku.
• Sekt – šumivé víno
• Strohwein – slámové víno, které vzniklo lisováním vysušených hroznů.
• Weinbau/Weingut - vinařství