14. 3. 2024
Malbec je světoznámá odrůda vína pocházející z Francie. Svůj druhý domov však Malbec našel v Argentině a postupně se stal symbolem zdejších vín.
Díky vysoké nadmořské výšce a jedinečným klimatickým podmínkám vína z argentinského Malbecu vykazují neuvěřitelnou koncentraci a hloubku chuti. V Argentině jsou dnes vysazeny zhruba tři čtvrtiny světového Malbecu.
Těžko by se hledal někdo na světě, kdo nikdy neslyšel o vínech z Bordeaux. Nicméně málo lidí ví, že odrůda Malbec, kterou dnes najdeme v Bordeaux pouze v zanedbatelném množství, zde hrála v minulosti velmi důležitou roli.
Bordeaux mělo vždy jednu velkou výhodu, a to byly řeky, které se vlévaly do přístavu a po kterých se transportovalo zboží. Na řece Lot, která se vlévá do Garonny, se nachází vinařská oblast Cahors. Právě zde je rodiště Malbecu, kterému se tady lokálně říká Côt. Vína z této oblasti byla v minulosti velmi oblíbená a díky své intenzivní barvě se jim říkalo “černé víno z Cahors”. Záznamy z roku 1310 uvádějí, že polovina vína, která byla odeslána z Bordeaux, byla původem z Cahors. To se však v následujících staletích dramaticky změnilo.
Ruku v ruce se vzrůstající produkcí vín v oblasti kolem Bordeaux chtěli obchodníci primárně prodat lokální vína, a tak na vína z Cahors uvalili tvrdé daně, což samozřejmě vedlo k poklesu prodejů.
Malbec je vlastně takový francouzský přistěhovalec, který se úspěšně usadil v Argentině, začal žít nový život a následně dobyl celý svět.
První vinohrady byly vysázeny v Argentině španělskými přistěhovalci kolem roku 1550. Malbec však do Argentiny připutoval až s francouzskými osadníky. Velmi důležité bylo, že se v Argentině ujal a rozšířil ještě před epidemií révokazu, která zasáhla celou Evropu a zničila velké množství vinohradů. V průběhu 20. století sužovaly Argentinu politické i ekonomické krize. S návratem k demokracii po roce 1983 se argentinští vinaři rozhodli zaměřit na export vín. Jejich hlavním exportním artiklem se nestal nikdo jiný, než Malbec. Mezi roky 1995 a 2016 se tak zvedla plocha vinic Malbecu o neuvěřitelných 350 % a je dnes nejpěstovanější odrůdou. Na popud argentinských vinařů se také dne 17. dubna slaví Mezinárodní den Malbecu.
Vinice Malbecu se nacházejí v jedněch z nejvyšších nadmořských výšek. Nejvýše položená vinice Malbecu v Argentině dosahuje závratných 3 329 metrů nad mořem. Vůbec nejvýš položená vinice se však nachází v Tibetu ve výšce přesahující 3 500 metrů.
Většina vinohradů v nejznámější oblasti Mendoza se však pohybuje v optimální nadmořské výšce 1 000-1 200 metrů nad mořem, jako je tomu také u vinařství Bodega DiamAndes. Vína z nadmořských výšek nad 2 000 metrů nad mořem jsou spíše raritou, a pokud byste zatoužili je ochutnat, jsou velmi těžce k sehnání.
Argentina má velmi specifický přístup k zavlažování. Díky tomu, že většina srážek přichází od západu a zachytí se a vyprší v Andách, vinařský region Mendoza má extrémně nízké srážky a místy až pouštní klima. Pro přežití vinic je klíčové zavlažování, které se v minulosti provádělo poněkud punkovým způsobem. Voda totiž ve většině případu pochází z rozpuštěného sněhu z hor. Dříve bylo zvykem vykopat strouhy u vinohradu, odklonit tok vody a vinohrad prostě a jednoduše na chvíli celý zaplavit. Nicméně dnes už se od tohoto systému začíná upouštět kvůli šetření vody.
Malbec si zaslouží pořádnou skleničku na Bordeaux, ve které si náležitě vychutnáte všechny jeho přednosti. Malbec je plné víno s delší dochutí. Ve vůni najdeme tóny ostružin, švestek, hořké čokolády a občas i fialek. Malbec má dobře strukturované, avšak ne tak agresivní třísloviny jako Cabernet Sauvignon a naprostá většina vín zraje v dubových sudech. Ideální teplota podávání se pohybuje mezi 14 - 16 °C.
Část úspěchu Malbecu určitě leží i v úspěšném propojení s gastronomií. Argentinské hovězí je celosvětový pojem a co jiného si k němu dát než sklenku lokálního Malbecu. Kromě hovězího si Malbec výborně rozumí i s jinými druhy masa například s jehněčím či zvěřinou. Pokud byste však chtěli opustit zajeté koleje a vydat se jiným směrem, tak je Malbec excelentní i s žampiony plněnými plesnivým sýrem či kořeněnými pokrmy, jako je marocký tajine.
Autor: Michaela Kapičková DipWSET
