15. 2. 2024
Milovníci francouzských červených mají většinou jasno. Buď u nich vítězí červená cuvée z Bordeaux, založená na odrůdách Cabernet Sauvignon nebo Merlot, nebo nedají dopustit na rafinovanost a jemnost burgundského Pinotu noir.
Dvě světově proslulé francouzské oblasti jsou domovem nejžádanějších a v některých případech také nejdražších vín světa. V dnešních příspěvku si shrneme základní rozdíly mezi víny z Bordeaux a Burgundska.
Místo původu
Vinařský region Bordeaux najdete na jihozápadě Francie. Jeho poloha poblíž oceánu, v ústí dvou řek, Dordogne a Garonne, výrazně ovlivňuje lokální klima, ve kterém zdejší réva roste a dozrává. Burgundsko leží v centrálně východní části Francie, o něco výše než Bordeaux a klima je tu logicky výrazně odlišné.
Bordeaux má kolem 114 000 hektarů vinic, téměř pětkrát více než Burgundsko (25 000 ha). V posledních letech se ale výsadby v Bordeaux spíše zmenšují, protože region trpí nadprodukcí a některá vinařství mají dlouhodobě problém umístit svá vína na trhu. Díky své poloze v Bordeaux převažuje atlantské podnebí, které se vyznačuje relativně chladnějšími teplotami v průběhu roku a dostatečným množstvím srážek.
Oproti tomu pro Burgundsko je typické kontinentální klima, které známe i z České republiky. Bohužel v posledních letech se vinaři potýkají v Burgundsku s častými negativními vlivy počasí, jako jsou pozdní jarní mrazíky, neočekávaná krupobití a silné bouřky. Tenké slupky odrůdy Pinot noir jsou navíc velmi náchylné na poškození a v důsledku toho je úroveň produkce v Burgundsku mnohem více kolísavá, než je tomu v případě Bordeaux.
Půdy
Vinařský region Bordeaux lze zjednodušeně rozdělit na dvě části, nazývané Pravý břeh a Levý břeh. Označení odkazuje na jejich polohu, podle toho, na kterém břehu řeky Gironde se nachází. Každý břeh má odlišné klima a půdu. Levý břeh je známý pro své teplejší klima a převládající štěrkovou půdu, zatímco Pravý břeh má mírně chladnější klima a spíše jílovitou půdu. Tyto faktory vedou k rozdílnému stylu vín, který je do velké míry dán i jiným složením používaných odrůd.
Burgundsko je známé svou klasifikací vinic, jejíž cílem je podtrhnout různý charakter a kvalitu jednotlivých tratí. Půda v Burgundsku se může dramaticky měnit i v případě dvou sousedních vinic. Většina půdy obsahuje směs vápence, hlíny, štěrku a písku, ale dva konkrétní typy dominují krajině a určují, které odrůdy jsou pěstovány.
Jurský vápenec činí Burgundsko jedinečným, a pod povrchem můžete najít zkamenělé pozůstatky mořských tvorů. Chardonnay se zvláště daří v půdě s převahou vápence. Slín je směsí hlíny a vápence a ten vyhovuje odrůdě Pinot Noir.
Cuvée vs odrůdová vína
Vinařské regiony Bordeaux a Burgundska se liší také v přístupu k tvorbě vín. Zatímco v Bordeaux vína typicky vznikají kupáží dvou a více odrůd, Burgundsko charakterizují čistě odrůdová vína. V případě bílých z odrůdy Chardonnay a červených z odrůdy Pinot noir.
Produkce Bordeaux je výrazně orientovaná na červená vína. Devět z deseti vín z Bordeaux je červených. Téměř všechna vína mají základ buď v odrůdě Cabernet Sauvignon nebo Merlot a v menší míře je doplňují odrůdy Cabernet Franc, Petit Verdot nebo Malbec. Bílá vína z Bordeaux jsou vždy o odrůdách Sauvignon blanc a Semillon.
Burgundsko je odrůdově jedna z nejsrozumitelnějších vinařských oblastí vůbec. Pěstují se tu prakticky jen čtyři odrůdy, přičemž Pinot noir a Chardonnay dominují většině produkce. V malé míře pak v Burgundsku narazíte na bílou odrůdu Aligoté a modrou odrůdu Gamay, která se pak výrazně prosazuje v regionu na jih od Brugundska, tedy v Beaujolais.
Šumivá vína z Burgundska a Bordeaux
Oba dva vinařské regiony jsou známé i produkcí šumivých vín, i když v omezeném množství. Crémant de Bordeaux, kterého se prodává asi 6,4 milionu lahví ročně, je šumivé víno dělané klasickou metodou druhotného kvašení v láhvi. Při výrobě bílého šumivého vína Crémant de Bordeaux se používají dvě hlavní odrůdy hroznů: Sémillon, který tvoří přibližně 60 % vín, a Sauvignon. Růžová varianta Crémant de Bordeaux je kombinací odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. Minimální doba zrání vína v kontaktu s kvasinkami je stanovena na 12 měsíců.
Šumivé víno Crémant de Bourgogne je velmi blízkou alternativou k Champagne, protože je založeno na odrůdách Chardonnay a Pinot Noir. Ty se používají i v nejslavnější vinařské oblasti pro šumivá vína. Cenově je Crémant de Bourgogne většinou dostupnější, než víno z Champagne.
Ceny vín z Bordeaux a Burgundska
V případě vín z Bordeaux je cenový rozptyl vín obrovský. Základní vína z Bordeaux končí v regálech supermarketů s cenou kolem 200 Kč za láhev, oproti tomu luxusní Bordeaux vína od nejprestižnějších producentů stojí tisíce Kč za láhev. V Bordeaux lze každopádně objevit velmi pěkná vína ve střední cenové kategorie, která mají navíc i slušný potenciál k archivaci. Typickým příkladem jsou například vína z vinařství Chateau D'Agassac nebo vinařství Château Dauzac, které patří mezi hvězdy apelace Margaux.
V Burgundsku musíte počítat s tím, že za dobré víno zaplatíte obecně více. Vzhledem k velké dynamice růstu cen burgundských vín se některá vína stávají pro většinu milovníků vín prakticky nedostupná. Zajímavou kategorií jsou některé méně prestižní apelace v Burgundsku, kde kvalita vín obecně roste a ceny vín nejsou tak vysoké. Příkladem budiž apelace Givry a vinařství Domaine Deliance.
Mezi víny z Bordeaux a Burgundska panuje mnoho rozdílů, které u většiny milovníků vín vedou k příklonu k jedné nebo druhé oblasti. Špičkovou kvalitu vín ovšem najdete v obou z nich.
Autor: Mikuláš Duda DipWSET
