3. 1. 2023
Spousta lidí s příchodem nového roku přijímá předsevzetí a mezi ty nejčastější patří “žít zdravěji”. Ruku v ruce s trendem bio potravin samozřejmě vzrůstá i produkce bio vín, tak se pojďme podívat na to, co taková značka bio na lahvi vína vlastně znamená.
Ve stručnosti by se tento přístup dal charakterizovat jako zodpovědnost k životnímu prostředí. Pokud se tomu podíváme trochu více pod pokličku, tak je potřeba odlišit dvě fáze - ve vinohradu a ve vinařství.
Zdravé hrozny jsou základem každého dobrého vína a je více způsobů, jak toho docílit. Biologická produkce vína začíná u zdravé půdy, ve které žije spousta mikrobů a jiných prospěšných breberek, které pozitivně působí na vinnou révu a její odolnost proti škůdcům a nemocem.
Se zdravou půdou úzce souvisí zákaz používání syntetických hnojiv, fungicidů, pesticidů a herbicidů, které jsou nahrazeny přírodními preparáty nebo jinými technikami. Například u některých škůdců z řad hmyzu se místo postřiku používají tzv. feromonové lapače. Ty fungují na principu toho, že zmatou samce, kteří se následně nejsou schopni spářit se samičkami, ty nenakladou vajíčka a výsledkem je, že si housenky nepochutnají na révě vinné.
Dalším důležitým pilířem je také biodiverzita. Vinohrady se totiž v minulém století často stávaly obrovskými monokulturami, kde nebylo široko daleko vidět nic jiného než vinice. V biologické produkci jsou vinohrady naopak obklopeny remízky a do řádků mezi vinnou révou se vysazují speciální směsi rostlin, které zabraňují erozi a zlepšují stav půdy.
Oproti konvenčnímu vinařství jsou zde základem vždy a pouze hrozny vypěstované v certifikovaném bio režimu. V samotné výrobě vína již však tolik zásadních rozdílů nenajdeme a mnoho přípravků, které jsou ve vinařstvích běžně používány, jsou stejné pro konvenční i bio vína (např. kultivované kvasinky pro spolehlivý průběh kvašení).
Ovšem u všech používaných přípravků platí zásada, že tam, kde je možné sáhnout po bio přípravcích, tak je to vždy preferovaná varianta. Pokud se například do vína přidá vaječný bílek, který se používá v rámci čiření vína (proces, při kterém víno zbavujeme kalů a nestabilních látek), měl by vždy pocházet z bio vajíček.
V poslední době velmi diskutovaným tématem je obsah oxidu siřičitého ve víně, protože ve vysokých dávkách může poškozovat lidské zdraví. Právě přidání síry do vína je ale jeden z nejstarších a nejspolehlivějších způsobů konzervace vína, který se používá již po tisíciletí. Při použití síry je tak důležité její množství ve víně. Vinaři přesně vědí, kde je hranice mezi škodlivostí a prospěšností, nicméně obecně je u bio vín maximální povolená hranice síry nižší než u běžné produkce.
U bio vín je často poměrně matoucí jejich cena, protože mohou být jak dražší tak i levnější než běžná vína. Čím to tedy je?
Jednou z nesporných výhod ekologického hospodaření ve vinohradu je značná úspora na chemických postřicích, které jsou drahé a navíc škodí přírodě. Nicméně tato úspora je často kompenzována tím, že v bio vinicích je mnohem více práce na hektar půdy a tím pádem větší náklady v závislosti na dostupnosti pracovních sil.
V případě dobrého ročníku a počasí je tedy zcela možné, že náklady na hektar budou v bio produkci menší než u konvenčních vinohradů, ale v případě špatného počasí může vinařství také ztratit mnohem větší část úrody. Nehledě na to, že obdržení certifikace jsou také náklady navíc.
Obecně by se tedy dalo shrnout, že bio produkce může obnášet větší risk na straně vinařství a tak si vcelku právoplatně účtují za víno více peněz.
Důležité je však také zmínit, že nic není černobílé. Velké množství vinařství není v současné době certifikováno bio, přitom ale používají ekologické či biodynamické postupy. To, že nemají známku bio na lahvi, neznamená, že se nezajímají o životní prostředí a nesnaží se vytvářet víno v co největším souladu s přírodou. Většinou si díky tomu, že nejsou certifikovaní, nechávají flexibilitu zasáhnout chemickými prostředky, pokud by hrozilo ohrožení úrody. Pokud tyto vinaře znáte osobně, tak víte, jak víno vytvářejí a nezáleží na tom, zda mají na lahvi označení bio nebo ne.
Nicméně zejména u zahraničních vín je mnohdy nejjednodušší varianta sáhnout po světově uznávaných certifikacích, které vám v jednom obrázku garantují výše uvedené postupy.
V roce 2019 bylo v bio produkci 6,2% všech světových vinohradů. Z hlediska konkrétních států má největší zastoupení ekologicky obhospodařovaných vinic na světě právě Itálie s úctyhodnými 15% z celkové plochy vinic. Nicméně Francie a Rakousko jí se svými 14% šlapou na paty.
V nabídce OKvíno aktuálně najdete BIO vína z mnoha zajímavých vinařství z různých zemí. Od Česka přes Rakousko a Německo až po Francii a Španělsko.
BIO vína jsou jednoznačným trendem a každým rokem na světě stoupá podíl vinic obhospodařovaných v ekologickém režimu. Důkazem toho jsou i takové tradiční a světoznámé vinařské regiony jako je oblast Champagne ve Francii.
Příkladem může být rodinný šampaňský dům Vazart-Coquart, který se po staletí vinaří v nejsevernější vinařské obci podoblasti Côte des Blancs. Vinařství zde hospodaří maximálně s respektem k životnímu prostředí. Jako uznání vinařství Vazart-Coquart v roce 2012 dokonce obdrželo jako jedno z prvních ve Francii od ministerstva zemědělství certifikaci Exploitation Viticole de Haute Valeur Environnementale, potvrzující hluboký respekt k životnímu prostředí a ochraně biologické rozmanitosti.
Autor: Michaela Kapičková
