12. 7. 2023
S tím, jak se stává stále více populárnější veganství, je stále více aktuálnější i otázka veganských vín. Zdaleka ne všechna vína jsou totiž veganská. Co znamená, že víno je – nebo není – vhodné pro vegany? Čím se řídit při výběru veganského vína?
Veganství je na vzestupu v řadě západoevropských zemí a výjimkou není ani Česká republika. Dle průzkumů až třetina Čechů přemýšlí o tom, co konzumuje ve svém jídelníčku a upřednostňuje zdravé potraviny. Přímo k veganství se pak v tuzemsku hlásí zhruba 100 000 žen a mužů, rostoucí zájem o tento životní styl je pak mezi mladými.
V obchodních řetězcích a specializovaných prodejnách je naštěstí stále snazší najít veganské produkty a situace se zlepšuje i v rámci segmentu gastronomie. Při volbě nápojů ale může být pro vegany situace trochu komplikovanější. To, že se víno vyrábí z hroznů, z něj automaticky nečiní vhodnou volbu pro vegany. Ne všechna vína jsou veganská.
Jedna z technologických procesů při produkci vína je tzv. čiření, jehož cílem je víno stabilizovat a vyčistit. A právě některá tradiční čiřidla živočišného původu mohou způsobit, že víno není vhodné pro vegany. K odstranění drobných částeček sedimentu ve víně, které nelze odstranit filtrací, se tradičně používal vaječný bílek nebo kasein (bílkovina obsažená v mléce). Stále populárnější jsou však jiné způsoby, jak dosáhnout stejného výsledku.
V současnosti se k čiření vína používá nejčastěji bentonit (jílovitá hornina), alternativou jsou také třeba některé rostlinné bílkoviny. Při použití čiřidel neživočišného původu pak lze víno označit za veganské. Řada vinařů pak v rámci své filozofie filtraci a čiření vín nedělá vůbec a i tato vína tak bez problémů spadají do kategorie veganských.
Z pohledu spotřebitele je problém v tom, že legislativa EU v tuto chvíli nepožaduje, aby vinařství uváděla na etiketách použitá čiřidla. V drtivé většině případů se tak z údajů na láhvi zákazník nedozví, zda víno je či není veganské. Někteří vinaři ovšem tuto informaci používají na svých lahvích proaktivně, ať už v podobě speciálního loga, nebo textu.
Dalším vodítkem při výběru může být informace, že víno nebylo čiřeno, nejčastěji je prezentováno anglickým výrazem „unfined“. Spíš než na láhvi, ale způsob výroby vinařství detailněji prezentují na svých webových stránkách. Pokud si tedy nejste při výběru jisti, podívejte se tam.
Rodinné vinařství z Piemontu. Jeho současná majitelka Massimiliana Spinola na jedné straně navazuje na tradice svých předků, ale zároveň patří k lokálním průkopníkům ekologicky šetrných postupů ve vinařství. Vinařství Castello di Tassarolo je certifikované jako organické a Massimiliana při výrobě vín již od roku 2006 praktikuje biodynamické postupy. Celkem vinařství disponuje 20 hektary vinic, na kterých jsou vysazeny odrůdy Cortese di Gavi, Barbera a Cabernet Sauvignon. Kromě biodynamických preparátů se vinařství ve vinicích spoléhá na pomoc koní plemene Comtois. Vinifikace vín Castello di Tassarolo probíhá v nerezových tancích za kontrolované teploty,bez aditiv a s minimem nebo absolutně bez přidané síry.
Vinařství Château Dauzac patří mezi hvězdy apelace Margaux. Jeho historie sahá do roku 1622, a ačkoliv jde o velmi tradičního výrobce, v posledních letech vinařství prochází řadou změn. Od roku 2019 má vinařství nového majitele, ještě o dva roky dříve se přešlo ve vinicích kompletně na organické a biodynamické postupy. Meziřadí ve vinicích je zatravněné, používají se biodynamické preparáty, naopak chybí herbicidy a pesticidy. Vinařství má i vlastního včelaře a produkuje svůj med. Zatímco v 80. a 90. letech v Château Dauzac posilovali ve vinicích zastoupení Merlotu, aktuálně se karta obrací opět ve prospěch Cabernetu Sauvignon. Na 49 hektarech vinic je z 68 % vysazen Cabernet Sauvignon a z 32 % Merlot.
Autor: Mikuláš Duda DipWSET
