11. 3. 2022
Na světě by se našlo málo lidí, kteří nikdy neslyšeli o Bordeaux a jeho věhlasných vínech. Čím to je? Jednoduchá odpověď - vytříbený obchodní duch a kapka štěstí.
Dnes se v oblasti Bordeaux nachází okolo 7000 vinařství, které nazýváme châteaux bez ohledu na to, zda je vinařství zámkem či “jen” zemědělskou usedlostí. Podle desetiletého průměru vyprodukuje Bordeaux asi 650 milionů lahví ročně, rozdíly jsou však velké a záleží na konkrétním ročníku. Vinohrady se rozprostírají na ploše zhruba 110 000 ha (Česká Republika má kolem 18 000 ha) a 90 % tvoří modré odrůdy.
Počátek rozmachu vinohradů můžeme přičíst nizozemským inženýrům, kteří se rozhodli v 17. století vysušit močály v oblasti Médoc a vysázet zde vinnou révu. I přes větší množství srážek, vysušené půdy nezadržují dlouho vodu, a tak se tato oblast ukázala jako vhodnou pro pěstování vína. Díky řekám Dordogne, Garonne a blízkosti přístavů bylo víno jednoduše transportovatelné a rozšířilo se velmi rychle do různých částí Evropy.
V Bordeaux hráli vždy důležitou roli obchodníci. Ne nadarmo zde nalezneme jedny z nejdražších vín světa. Druhým důležitým aspektem byla vždy doprava. Dál na řece Lot se nachází oblast Cahors, kde se pěstovalo a doteď pěstuje odrůda Malbec, která je teď známá hlavně z Argentiny. Tato vína byla nicméně v minulosti velmi oblíbená a díky své intenzivní barvě se jim říkalo “černé víno z Cahors”. Záznamy z roku 1310 uvádějí, že polovina vína, která byla odeslána z Bordeaux byly právě vína z Cahors. Se vzrůstající produkcí vín v oblasti kolem Bordeaux chtěli obchodníci primárně prodat vína z Bordeaux a tak na vína z Cahors uvalili daně.
Dlouhodobé zkušenosti obchodníků s prodejem vín z oblasti Cahors a sousedního Bergeracu a jejich důležité kontakty, usnadnili cestu na trh vínům z Bordeaux. Tento způsob obchodování přes obchodníky místo prodeje vín na přímo přetrvává dodnes.
Veledůležitým momentem v historii byl rok 1855, kdy se konala světová výstava v Paříži (Exposition Universelle de Paris). Obchodní komora v Bordeaux požádala místní obchodníky s vínem, aby sestavili klasifikaci vín z této oblasti na základě kvality, ceny a terroir, která bude prezentována o dva týdny později na světové výstavě. Podobné roztřídění existovalo neformálně již předtím, nicméně tímto krokem se postupně stalo oficiálním. Do klasifikace bylo zahrnuto 58 châteaux z levého břehu - 57 z nich se nachází v oblasti Médoc a 1 v Graves. Roztřídili je do 5 různých kategoriích podle kvality tzv. Cru:
Již v době uvedení bylo jasné, že toto rozdělení nebude bez problémů. Ostatně tohle bylo vyjádření přímo ze strany syndikátu obchodníků: “Víte stejně dobře jako my, že vytvoření klasifikace je choulostivý úkol, který vyvolá spoustu otázek. Pamatujte prosím na to, že jsme se nesnažili vytvořit oficiální žebříček, ale spíše nabídnout nástin klasifikace z našich nejlepších zdrojů.” Nicméně v této podobě klasifikace zůstala až do dnes. Jediná změna nastala v roce 1973, kdy po dlouholeté snaze docílil Baron Philippe de Rothschild přesunu jeho Chateâu Mouton-Rothschild o třídu výš do Premières Cru.
Kromě této slavné klasifikace byla vytvořena druhá pro sladká vína z oblasti Sauternes a Barsac. Ta zahrnovala pouze tři kategorie : Premier Cru Supérier, Premier Cru a Deuxièmes Cru. V první třídě se nachází pouze legenda sladkých vín - Château d’Yquem.
Obě klasifikace také nepřímo způsobily, že vína ze zmíněných vinařství jsou velmi oblíbenými dárky. Je to taková garance kvality daru, kterou rozpoznají i ti, kteří se ve víně příliš nevyznají. Své by o tom mohli vyprávět v Číně, kde do roku 2012 bylo tradicí prokazovat respekt významným obchodním partnerům, zákazníkům a dodavatelům pomocí darů, které byly placené (jak jinak než) ze státních peněz. Samozřejmě čím dražší tím větší úcta. Tyto dary velmi často zahrnovaly vína z vrchních částí klasifikací. Tomu však v roce 2012 utnul tipec Xi Jinping a poptávka po těchto vínech se v Číně velmi rychle propadla.
Obecně řečeno však v obou klasifikacích najdeme vína za rozdílné peníze v různých kvalitách. Klasifikace má spoustu kritiků i zastánců, nicméně pokud si chcete dát doušek nějakého legendárního vína s nádechem historie, tak není od věci sáhnout k některým z vyjmenovaných châteaux. Většina z nich dělají vína v různých kategoriích a zejména ty méně známá vinařství dosahují i přes zmíněnou klasifikaci velmi dobrého poměru ceny a výkonu.
Zajímavostí je, že i takto tradiční vinařství prochází velmi zásadními změnami zejména změny z hlediska pěstování hroznů a výroby vína. Jeden z významných směrů zahrnuje zejména obrat k přírodním či přírodnějším postupům a odklon od průmyslových pesticidů. V roce 2020 byl meziroční nárůst v organických vinohradech o 43 %. Najdeme zde i vzrůstající vinařství, které se dali biodynamickou cestou jako např. Château Palmer (3.Cru). Dobrým příkladem, jak může vypadat komplexní přístup k organickému vinohradnictví, je Château Dauzac (5.Cru) z apelace Margaux. Zhruba pětina vinohradů v Margaux je aktuálně vedena v organickém režimu a vinařství Château Dauzac k tomu přispívá svými 49 hektary.
Historie Château Dauzac sahá až do roku 1622, a ačkoliv jde o velmi tradičního výrobce, v posledních letech vinařství prochází řadou změn. Od roku 2017 přešlo ve vinicích kompletně na organické a biodynamické postupy. Meziřadí ve vinicích je zatravněné, používají se biodynamické preparáty, naopak chybí herbicidy a pesticidy. Vinařství má i vlastního včelaře a produkuje svůj med. Fermentace vín probíhá prostřednictvím vlastních selektovaných kvasinek, vína jsou produkována s minimem přidané síry, takže vína s přehledem plní limity 70 mg pro biodynamická vína. Vína jsou postavena na odrůdě Cabernet Sauvignon, což je typické pro levý břeh Bordeaux.
Autor: Michaela Kapičková
