12. 3. 2025
Určitě jste slyšeli alespoň o některých z nich. Porozumět vínu není z pohledu začínajících milovníků jednoduché, tím spíš, že kolem správné konzumace vína panují ústně předávané mýty a zkreslené představy.
Platí, že čím dražší víno, tím kvalitnější? Jsou lepší jednoodrůdová vína nebo cuvée? Musí být kvalitní víno uzavřené korkovým uzávěrem? Některé z klasických vinných mýtů rozklíčujeme v dnešním článku.
Víno se v posledních dekádách stalo významnou součástí společenského i gastronomického života a znalosti o něm patří k základní konverzační výbavě. S ohledem na množství odborných výrazů, velký počet odrůd a oblastí, kde se víno produkuje, není jednoduché stát se opravdovým expertem. Mezi základní znalosti ovšem patří správné porozumění následujících mýtů či polopravd o víně.
1. Suché víno = kyselé víno?
Při degustačních akcích často stále narážíme na preference směrem k sladším vínům. Obava ze suchých vín obvykle souvisí s představou, že suché víno bude výrazně kyselé. Přitom suché a kyselé víno není to samé. Suché víno označuje víno, které má nízký obsah zbytkového cukru, konkrétně do 4 g/l. To znamená, že většina cukru, který byl přítomen v hroznech, byla během fermentace přeměněna na alkohol, takže víno není sladké. Oproti tomu kyselost vína odkazuje na chuťovou vlastnost, která je způsobena přítomností organických kyselin, především kyseliny vinné, jablečné a citrónové. Kyselost to je jedna z klíčových vlastností, která víno činí osvěžujícím. Některé odrůdy mají typicky vyšší úroveň kyselin ve víně, jiné nižší a středně vysoké. Pokud nemáte rádi vyšší kyseliny, pravděpodobně nebudete fanouškem odrůd Ryzlink rýnský nebo Sauvignon blanc. Naopak odrůdy jako Tramín červený, Rulandské šedé nebo Pálava nemívají ani v suché variantě příliš kyselou chuť. Pijte suchá vína, jen si najděte odrůdy a vinaře podle své chuti.
2. Kvalitní víno musí být uzavřeno korkovým uzávěrem
Jeden z asi nejrozšířenějších mýtů ve světě vína se týká používaných uzávěrů. Tradiční korkové uzávěry v posledních dekádách nahrazují jiné alternativní formáty, jako je šroubovací uzávěr, skleněný uzávěr nebo uzávěry na bázi cukrové třtiny. Hlavním důvodem je nespolehlivost korku, který může chuť vína v některých případech negativně ovlivnit, ale i vyšší náklady na kvalitní korkové špunty. Používání korkových uzávěrů pro velká červená či bílá vína je v Evropě dáno historickými zvyklostmi, v některých zemích jako Rakousko či Německo ovšem velmi výrazně nastoupily šroubovací screw cap uzávěry. Stejně tak v mimoevropských vinařských zemích je běžné, že podíl alternativ je mnohem výraznější. Při výběru vína se určitě neřiďte použitým uzávěrem, ten je většinou čistě o volbě a filozofii konkrétního vinaře.
3. Čím dražší víno, tím lepší
V případě vína cena rozhodně není zcela spolehlivým ukazatelem kvality. Cenu vína ovlivňuje spousta faktorů, jako je kvalita hroznů či výnosy, jakých vinař ve vinici dosahuje, přepravní náklady, délka zrání vína ve vinařství, kvalita použitých sudů, nebo poptávka a renomé konkrétní oblasti. Vysoká cena některých konkrétních vín je pak dána reputací konkrétního vinařství či vinaře a jeho marketingovou či cenovou strategií. Ti nejlepší obchodníci s vínem či someliéři jsou uznávaní pro schopnost rozpoznat v záplavě vín skutečnou kvalitu a zajímavý charakter. Při výběru vín do nabídky našeho e-shopu jsme například ochutnali tisíce vzorků, než jsme vybrali ta nejzajímavější vína, s ohledem na kvalitu a cenu. Obecně platí, že cena může být indikátorem kvality vína, ale určitě nevybírejte víno jen podle cenovky. Důležité je, abyste si vybrali víno, které vám bude chutnat a trefí se do vašich preferencí, ať už je jeho cena jakákoliv.
4. Odrůdová vína jsou lepší než cuvée
Cuvée, směsky, či chcete-li vína tvořená kombinací odrůd, jsou neprávem podceňovaná ze strany některých konzumentů vín. Důvodů je tradičně dominantní zastoupení jednoodrůdových vín v tuzemské produkci, menší předvídatelnost charakteru konkrétního cuvée a z toho pramenící zbytečné obavy. V řadě vinařských oblastí jsou cuvée naopak zcela běžným typem vín, setkáte se s nimi například ve francouzském Bordeaux, na jihu Rhony nebo v italském regionu Valpolicella. Kombinace typických vlastností jednotlivých odrůd totiž často přináší nový rozměr chuti finálního vína. Některá z vinařství pak kombinací nejzajímavějších odrůd a hroznů z nejlepších tratí tvoří tzv. prestižní cuvée, která bývají tím nejdražším v sortimentu výrobce.
5. Víno by mělo být vždy archivováno ve vodorovné pozici
Na začátek je důležité zmínit, že zdaleka ne všechna vína se zlepšují delším zráním v láhvi. Většina vín, která se ročně vyprodukují, je určena k pití v krátkém časovém horizontu, maximálně během několika let. Odhadnout, jaký má víno potenciál pro zráni, není snadné, protože záleží na mnoha faktorech, jako je odrůda, geografická oblast, vinařské techniky či konkrétní ročník. Užitečným vodítkem může být zadní etiketa lahve, kde někteří výrobci uvádějí doporučenou dobu konzumace. Tento údaj lze také často najít na oficiálních webových stránkách vinařství v technických specifikacích jednotlivých vín.
Ležet by měla láhev ve sklepě pouze v případě, že je uzavřena klasickým korkovým uzávěrem. Pokud je korek v kontaktu s vínem, snižuje se rychlost jeho vysychání, a tedy i propustnost pro kyslík. Pokud archivujete vína s alternativními uzávěry (šroubovací uzávěr, skleněný Vinolok nebo plastové uzávěry), není nutné láhve pokládat.
6. Rosé je víno jen na léto
Zhruba desetina světové produkce vín připadá na růžová vína. Typicky svěží a lehký charakter růžových vín z nich dělá ideálního kandidáta na osvěžení během horkých letních dní. To ovšem neznamená, že si kvalitní růžové víno nevychutnáte i v jiné roční době. O neustále rostoucí popularitě růžových vín svědčí i dostupné statistiky o jejich spotřebě. Ta vzrostla z 21,9 milionu hektolitrů v roce 2007 na 23,4 milionu hektolitrů v roce 2017 (+7 %). Nejvíce populární jsou růžová vína ve Francii, kde tvoří zhruba 16 % produkce. Francouzi tato vína pijí po celý rok, a to i díky jejich všestrannosti v gastronomickém párování. Rosé víno se skvěle hodí k salátům a zvládne i silně ochucené dresinky. Jen málokteré víno se tak dobře kombinuje s pikantními pokrmy nebo s jednoduchými grilovanými masy či zeleninou.
7. Bílá vína se nehodí k delší archivaci
Obecně platí, že archivace červených vín je spolehlivější než v případě bílých vín. Kromě struktury a komplexnosti chuti je pro dlouhověkost bílých vín klíčová kyselina, která víno udrží v dobré kondici po delší dobu.
Mezi bílá vína, která jsou pro archivaci spolehlivou volbou, patří kvalitní německý Ryzlink rýnský z oblastí jako Mosela, Rheingau nebo Pfalz. Pro střednědobé zrání jsou vhodná i rakouská vína odrůdy Veltlínské zelené (Grüner Veltliner) z regionů Kamptal, Kremstal nebo Wachau, či některá bílá vína z italského Jižního Tyrolska. Sběratelskými klenoty jsou bílá vína z Burgundska, zejména z odrůdy Chardonnay, stejně jako kvalitní vína této odrůdy z Nového světa. Z Maďarska lze zkusit archivovat Furmint, z italského Marche vína odrůdy Verdicchio a z francouzského údolí Loiry pak Chenin blanc. Pokud si nejste jisti archivačním potenciálem konkrétního vína, obraťte se dotazem na prodejce vína či someliéra.
8. Červené víno s nižším alkoholem je nekvalitní
Hodnota alkoholu není kritériem pro hodnocení kvality červeného vína. Červená vína dnes mají běžně 14 až 15 % alkoholu a mezi milovníky vín je tedy logicky poslední dobou stále žádanější i kategorie lehčích červených vín. Jde o vína se středně plným tělem, příjemnou svěžestí a zároveň vyváženým a elegantním charakterem. Zásadní je přístup a filozofie vinaře, kdy jsou lehčí červená vína produktem kratší macerace hroznů a fermentace při vyšších teplotách. Tento druh červených vín je většinou postaven na příjemném svěžím ovocném projevu, a proto vína zrají v nerezu, betonových tancích nebo jen kratší dobu ve dřevě. Pusťte se do prozkoumávání stále zajímavější kategorie svěžích a středně plných červených vín.
