16. 12. 2024
Víno a jeho konzumace je čím dál větším fenoménem, stále více nadšenců se pouští do objevování tohoto fascinujícího světa. Podobně jako v jiných oblastech, i v případě vína se nový koníček může stát rychle zdrojem mnoha otázek a nejasností.
Už jen takový výběr vín, správné servírování či uskladnění, to vše vyvolává řadu otazníků. Některé z dotazů k nám proudí pře online chat na našem e-shopu, jiné posíláte emailem, voláte telefonicky nebo pokládáte osobně v rámci degustačních akcí. Deset velmi častých otázek týkajících se vína jsme se rozhodli zodpovědět v následujícím článku.
Na tuto otázku se těžko hledá odpověď. S největší pravděpodobností jste ale na půdě nenašli vytoužený poklad. Většina vín se v delším časovém horizontu v láhvi nezlepšuje a vína nezískávají na hodnotě. Vína s potenciálem zrát dvacet a více let jsou ve skutečnosti velmi vzácná. Dalším faktorem jsou podmínky, ve kterých víno zraje. Ty musí být ideální a zjednodušeně se vlhkostí a teplotou musí blížit těm, které mají vinaři ve svém sklepě.
Potenciální cenu vína můžete zkusit vyhledat přes internet, podle názvu výrobce a ročníku na etiketě. Prodej takového vína je ale následně velmi komplikovaný, protože sběratelé či aukční domy vyžadují garanci perfektních podmínek, ve kterých víno zrálo.
Nejlépe tedy uděláte, pokud si objevenou láhev zkusíte otevřít a ideálně vychutnat v kruhu svých přátel či rodiny.
Existuje překvapivě poměrně rozšířený mýtus o tom, že podle velikosti prohlubně na dně láhve poznáte kvalitu vína. Ve skutečnosti ovšem není žádnou garancí či ukazatelem kvality vína. Prohlubeň může hrát roli při delší archivaci a uložení sedimentů ve vinné láhvi, usnadňuje také manipulaci s vínem, například v restauracích.
Není to pravda, i vína z organicky vypěstovaných hroznů obsahují alkohol, který je typickým důvodem „kocoviny“ druhý den. Čím vyšší alkohol víno má (výrobce tento údaj musí uvádět na etiketě), tím vyšší riziko. Někteří lidé jsou pak citliví na síru ve vínech a jiní na histaminy, které se vyskytují zejména v červených vínech. Pijte s mírou a nezapomeňte prokládat konzumaci vína také nealkoholickými nápoji, ideálně vodou.
Každou zimu se setkáváme s dotazy ohledně rizika zmrznutí vína, například při jeho uložení v zaparkovaném autě. Záleží na obsahu alkoholu ve víně, bod tuhnutí alkoholu je nižší než u vody, ale jakmile začne voda ve víně mrznout, začne se rozpínat, což vytváří tlak na korek a samotnou láhev. Víno obvykle začne mrznou při teplotě kolem -7 až -9 °C.
Často se říká, že červené víno se podává při pokojové teplotě. Jak sami víte, taková teplota se může v průběhu roku měnit. Obecně však platí, že běžné teploty, které máte doma, jsou pro konzumaci červených vín příliš vysoké.
Červené víno je tedy dobré před otevřením lehce podchladit, i když teplota jeho servírování je samozřejmě vyšší, než u bílého nebo růžového vína. Vhodná teplota se může také lišit podle typu červeného vína, lehčí červená vína mohou být obecně více podchlazená než plná a komplexní červená vína.
Lehká, ovocná červená vína: Podávejte podchlazená, při teplotě kolem 12-13 stupňů Celsia
Středně plná červená vína: Konzumujte při teplotě mezi 14 a 16 stupni Celsia
Plná červená vína: v tomto případě se doporučuje teplota mezi 16 a 18 stupni
Přelévání vín do dekantéru vypadá jako snobská sommelierská záležitost, ale v případě některých vín má tento postup své opodstatnění. V zásadě existují dva důvody, proč u některých starších vín dekantaci dělat. V první řadě se víno oddělí od případných usazenin na dně láhve a víno se navíc tzv. provzdušní. Po dlouhém ležení na láhvi mohou některá vína působit nevýrazně až zakřiknutě, kontakt se vzduchem jim může pomoci zvýraznit aromatiku a chuťový projev.
Zvláště stará vína by se měla dekantovat jen asi 30 minut před vypitím. Mladší a energičtější vína lze dekantovat hodinu nebo déle před podáváním. Dekantace má každopádně smysl pouze v případě kvalitních a komplexních vín s potenciálem zrát. Ze základních supermarketových vín přelití do dekantéru lepší víno neudělá.
U některých korkových uzávěrů můžete po otevření nalézt na spodní straně drobné krystalky, které připomínají střepy skla. Nejde o žádnou vadu vín, nýbrž o přirozený jev, kdy na korku ulpívají drobné částečky vinného kamene. Vinný kámen je vysrážená sůl organické kyseliny vinné. Většina vín prochází při výrobě procesem stabilizace, který pozdějšímu vzniku krystalků zabraňuje, pokud ale na tento úkaz narazíte, nic se neděje, víno si bez obav můžete vychutnat.
Je to víno vyrobené podle zásad ekologického zemědělství bez použití agrochemikálií. Takové víno se chuťově nemusí vůbec lišit od běžných konvenčních vín. Jde o přístup vinaře, který se rozhodne na svých vinohradech hospodařit s ohledem na životní prostředí a bez zbytečného zatěžování půdy a rostlin.
Produkce BIO vín je velkým trendem, ke kterému se připojuje stále více vinařství. Některá BIO vína jsou certifikovaná a poznáte je podle zeleného loga na zadní etiketě. Jiní výrobci se rozhodnou administrativně a časově náročný proces certifikace nepodstoupit a produkovat BIO vína bez oficiálního označení. Informaci o tom, jak vinař pracuje ve svých vinicích, najdete na internetových stránkách vinařství, distributora nebo na sociálních sítích.
Pokud se k vám dostane láhev padesátiletého červeného vína z Bordeaux, velmi pravděpodobně bude mít na etiketě alkohol kolem 12,5 %, zatímco dnes mají červená vína napříč vinařskými regiony spíše hodnotu kolem 14 % a více. Čím to je?
Existují dva hlavní důvody, proč mají vína v současnosti tak vysoké alkoholy. První se týká klima, druhý práce vinařů. V první řadě za vyšším alkoholem ve vínech stojí klimatické změny a zejména globální oteplování, v důsledku čehož se v hroznech hromadí více cukru, který se po zpracování ve vinařství přeměňuje na alkohol.
Vinaři pak bez pochyby umí v současnosti lépe pracovat s podmínkami a révou a dosahovat vyšší cukernatosti hroznů i v chladnějších oblastech. Hrozny by mohli sbírat dříve, ale popularita opulentních a komplexních červených vín je trend, který nemohou opomíjet. Vinaři sledují ocenění a vysoká hodnocení, která těmto vínům udělují vinařská média a kritici. Na druhou stranu poslední roky se objevuje mezi některými konzumenty vín vyšší poptávka po lehčích červených vínech a tento segment chytá druhý dech.
Tento mýtus vyvrací i stále více vinařů na jižní Moravě. Šroubovací uzávěry jsou dnes plnohodnotnou alternativou ke klasickému korkovému uzávěru. Spíše záleží na zvyklostech konkrétního vinného trhu a země, odkud vína pochází. Se šroubovacími uzávěry se setkáte na většině vín z tzv. Nového světa mimo Evropu (Austrálie, Nový Zéland, USA, Argentina, Chile), ale také na vínech z Rakouska nebo Německa. To, že se ve vinotéce rozhodnete pro víno uzavřené korkovým uzávěrem Vám nedává žádnou garanci jeho kvality.
