4. 4. 2024
Na charakter vína má zásadní vliv použitá odrůda vinné révy, ale neméně důležitým faktorem je také počasí. Množství srážek, teploty nebo komplikace v podobě jarních mrazíků se velkou měrou promítají do výsledku, kterého v daném roce vinař dosáhne.
S probíhajícím globálním oteplováním je navíc počasí a jeho změny v rámci vinařství stále více diskutovány. Podle nedávno zveřejněné studie by se až 70 % světových oblastí produkujících víno mohlo stát nevhodnými pro pěstování hroznů, pokud globální oteplení překročí 2 °C.
Výkyvy počasí dělají vinařům stále větší vrásky. Díky nepříznivým jevům například v letošním roce vinaři v Itálii zaznamenali nejnižší sklizeň hroznů od 2. světové války. V souvislosti s globálním oteplováním vinaři často zmiňují zejména nepředvídatelné výkyvy v počasí napříč ročníky. Například velmi chladný ročník 2014, který zaznamenala řada vinařských oblastí v Evropě, vystřídal extrémně teplý ročník 2015. Vinaři se snaží na změny v počasí adaptovat, ale ani tato snaha nezabrání všem škodám.
Podnebí, tedy dlouhodobě očekávané průměrné podmínky v určité oblasti ovlivňují, co se v dané oblasti může pěstovat a jak se révě bude dařit. Podnebí je ovlivněno různými faktory, přičemž z pohledu vinaře hraje významnou roli teplota množství srážek. Sluneční záření je nezbytné pro fotosyntézu, v chladnějších regionech je stejně důležitá teplota.
Klimatické podmínky v konkrétním místě jsou klíčové z pohledu výběru odrůd. Některé odrůdy, jako například Ryzlink rýnský, Sauvignon blanc nebo Pinot noir se hodí do chladnějších zón, jiné zase dobře zvládají velmi teplé a suché podmínky. Takovými odrůdami jsou například Grenache, Tempranillo nebo italské Nero d Avola. Mezi relativně flexibilní odrůdy z tohoto pohledu patří Chardonnay, naopak například Cabernet Sauvignon vyžaduje relativně hodně sluníčka, aby plně dozrál.
Ideální teplota v průběhu finálního dozrávání hroznů před sklizní se pohybuje mezi 15 a 21 °C. V zimě by měla být dostatečně studená, aby révě umožnila révě „zimní spánek“ a fázi klidu. Problémem pro vinaře mohou ale být extrémní mrazy v průběhu zimních měsíců nebo nečekaný jarní mrazy, které mohou výrazně poškodit pučící keře. S mrazíky se velmi často potýkají vinaři na Moravě, v Rakousku, Německu nebo třeba francouzském Burgundsku.
Důležitým faktorem, který se zmiňuje v souvislosti s dozráváním hroznů ve vyšších nadmořských výškách jsou rozdíly v teplotách ve dne a v noci. V některých vinařských oblastech, kde jsou přes den velmi vysoké teploty pomáhá jejich výrazné snížení během noci zpomalit dozrávání a přispívá pozitivně k akumulaci aromatických látek.
Počasí je hlavním důvodem, proč víno z konkrétní vinice chutná každý rok jinak. Obecně platí, že vína z chladnějších podmínek mívají vyšší hodnotu kyseliny a působí více svěžím dojmem. Jejich tělo nebývá příliš komplexní, stejně tak alkohol není vysoký.
Během ročníků, kdy vládne velmi teplé počasí hrozny dozrávají rychle, což má za následek nižší úroveň kyselosti, vysokou cukernatost hroznů a dostatečné množství barviv ve slupkách. Výsledná vína mají typicky vyšší nebo vysoký alkohol, působí plně a jejich ovocné tóny působí vyzrále. Někdy mohou u červených vín připomínat až džem či sirup.
Kromě chladného nebo teplého počasí může mít na pěstování hroznů výrazný vliv také sucho a nedostatek srážek. Bez řádného zavlažování, které je v řadě tradičních evropských vinařských oblastí zakázáno, hrozny nemohou před sklizní dosáhnout své optimální zralosti. V extrémních případech pak vinaři počítají ztráty v důsledku sucha na desítky procent oproti běžné sezóně. Réva při nedostatku vláhy tvoří méně a menší bobule. Zjednodušeně platí, že přemíra i velký nedostatek vody negativně ovlivňují kvalitu vín.
Průměrný roční úhrn srážek se v jednotlivých vinařských regionech může výrazně lišit. Hodnota 500 milimetrů srážek se považuje za obecně nutnou pro správný průběh fotosyntézy a dozrávání hroznů. Velkou komplikací jsou pro vinaře intenzivní dešťové srážky těsně před sklizní hroznů nebo v průběhu sklizně. Bobule v takovém případě nasají vodu, nabobtnají a rozředí své chuťové látky.
Přílišná vlhkost během druhé poloviny vegetačního cyklu révy může také působit problémy v podobě plísní a šíření houbových chorob napadajících révu. S tím se vinaři snaží bojovat nejrůznějšími prostředky, včetně prořezávání keřů.
Faktor, který nelze v souvislosti s počasím opomenout je vítr. Ten může na vinice působit velmi pozitivně, například tím, že ochlazuje horké počasí v průběhu letních měsíců, nebo tím že zabraňuje tvorbě zmíněných plísní.
Velmi silné proudění vzduchu na druhou stranu může zpomalit proces zrání a v některých regionech dokonce způsobit škody. Například v jihofrancouzském údolí řeky Rhony se vinaři aktivně brání proti typickému zdejšímu silnému větru mistral. Réva je vedena velmi nízko při zemi a hrozny jsou chráněny listy kolem.
I přes stále zlepšující se předpovědi zůstává počasí velmi nevyzpytatelným a zásadním faktorem, který ovlivňuje výsledek vinařství v konkrétním roce.
Autor: Mikuláš Duda DipWSET
