19. 9. 2024
Vinařský region Jižní Rhony je neprávem trochu v pozadí slavnějšího francouzského Bordeaux. Nejslavnější zdejší vinnou značkou je královské či papežské víno Châteauneuf-du-Pape, víno unikátní komplexnosti a elegance zároveň.
V roce 1936 Châteauneuf-du-Pape získalo jako vůbec první ve Francii apelační status AOC. Této pocty se vínům dostalo s ohledem na jejich výjimečnou historii a popularitu, díky které se stala oblíbeným cílem různých podvodů a falzifikace.
Oblast Rhôny se dělí na severní a jižní část. Tyto části jsou od sebe odděleny zhruba padesáti kilometrovým pásem, kde mnoho vinic nenajdeme. Celkově zabírají vinohrady úctyhodných 71 000 ha. To je zhruba 4x plocha vinic celé České Republiky. Zajímavostí je, že oblast severní Rhôny se svými věhlasnými apelacemi jako Hermitage a Côte Rôtie produkuje pouze 5 % vín a jižní Rhôna zbývajících 95 %.
Sever je známý hlavně svými víny z odrůdy Syrah, jih je založen na cuvée z odrůd Grenache Noir, Syrah a Mourvedre tzv. GSM. Řeka Rhôna protéká celou oblastí a vítr Mistral ovlivňuje vinice po celé Rhôně v mnoha ohledech. Prvním je způsob vedení révy vinné. Vítr může být totiž natolik silný, že by vinnou révu poškodil, proto je zvykem nižší vedení. Druhý efekt je blahodárný, protože snižuje vlhkost a tím pádem i tlak z hlediska chorob.
Vinařská zóna Châteauneuf-du-Pape patří mezi menší apelace v rámci oblasti Jižní Rhony. Celkem tu vinaři mají vysazenou révu na 3146 hektarech vinic. Produkci tvoří z 92 % červená vína a zbytek připadá na vína bílá. Ano, bílé Châteauneuf-du-Pape je celkem raritní, ale neméně zajímavé víno.
1157 – nejstarší dochované zmínky o místních vínech
1309 – papež Klement V. si za své sídlo nezvolil Řím, ale Avignon
1316 – papež Jan XXII. zahájil stavbu nového hradu (château neuf)
1730 – vinařství La Nerthe začíná slavit komerční úspěchy se zdejšími víny
1800 – plocha vinic Châteauneuf-du-Pape narostla na 800 hektarů
1880 – po řádění fyloxéry se rozloha vinic snížila na 200 hektarů
1936 – vznik apelace AOC Châteauneuf-du-Pape
Ve 20. století poškozovaly zdejší vzkvétající vinný obchod stále častější podvody s vínem. Snahy vinařů z Châteauneuf-du-Pape o vymezení hranic a zavedení přísných pravidel výroby vedly ke vzniku francouzského systému Appellation d'Origine Contrôlée (AOC), kterým se nyní řídí vína v zemi. V roce 1936 se Châteauneuf-du-Pape stalo první jasně vymezenou vinařskou zónou, následované apelacemi Arbois nebo Tavel.
Region Jižní Rhony se těší teplému Středozemnímu klima, s velmi teplými léty s minimem srážek. Vzhledem ke globálnímu oteplování jsou v některým letech vysoké teploty problém, průměrná teplota se v regionu za posledních 30 let zvýšila o více než jeden stupeň Celsia. Podle záznamů zdejších vinařů v Châteauneuf-du-Pape pak sklizeň probíhá v průměru o 15 dní dříve, než tomu bylo před 60 lety.
Významným faktorem zdejšího klima je vítr Mistral, který může v extrémním případě nabrat rychlost i kolem 100 kilometrů v hodině. Riziko poškození révy je důvod, proč je řada vinic vedena tradičním nízkým vedením gobelet.
Synonymem této apelace jsou také její galets roulés neboli oblé kameny, které najdete ve vinicích napříč regionem. Kameny, které tok řeky Rhôny vytvaroval do plochých útvarů velikosti baseballového až basketbalového míče, leží na písečném a jílovitém podloží na náhorní plošině regionu. Oblé kameny přes den akumulují teplo, které v noci zahřívá vinice.
Celkem je v zóně Châteauneuf-du-Pape 300 producentů vín a 25 % vinic je certifikovaných jako BIO.
Pro bílá i červená vína Châteauneuf-du-Pape platí, že jde prakticky vždy o cuvée minimálně několika odrůd. Dominantní odrůdou je Grenache, která je vysazena na 77 % vinic v Châteauneuf-du-Pape. Dalšími významné odrůdy jsou Syrah a Mourvédre. Celkem ovšem mohou vinaři použít pro vína Châteauneuf-du-Pape kombinaci 18 různých povolených odrůd. Châteauneuf-du-Pape je tedy víno, u kterého kromě vlivu terroir může vinař silně promítnout svůj cit pro blendování parcel a jednotlivých odrůd.
Povolené odrůdy pro bílá a červená vína Châteauneuf-du-Pape: Bourboulenc, Cinsault, Clairette (Blanche a Rose), Counoise, Grenache (Blanc, Noir a Gris), Mourvèdre, Muscardine, Picardan, Picpoul (Blanc, Noir a Gris), Roussanne, Syrah, Terret Noir, Vaccarèse.
Kromě použití schválených odrůd pro vína platí další pravidla, jako je minimální hodnota alkoholu 12,5 % a omezeny jsou také maximální výnosy pro tato vína.
Červené Châteauneuf-du-Pape otevřete s dostatečným předstihem, minimálně hodinu před podáváním. Víno si vychutnáte ve velké sklenici, ve které se maximálně ukáže jeho aromatická komplexnost. Teplota servírování by se měla pohybovat mezi 16-18 °C. Riedel má samozřejmě tvar sklenic jak na Châteauneuf du Pape, tak na obecnější Côtes du Rhône, nicméně postačí klasická sklenice na plnější červená vína.
Ačkoli se červená vína z Châteauneuf du Pape vyrábějí v široké a rozmanité škále stylů, vždy od těchto vín čekejte robustnost a komplexnost chuti. Vína mají vysoký alkohol, jsou v ústech plná a mívají i výraznější třísloviny. V ústech objevíte tóny připomínající červené nebo černé třešně, jahody, maliny, černý pepř, koření nebo typickou zemitost a tóny středomořských bylin. Červené Châteauneuf-du-Pape si skvěle vychutnáte jako mladé, ale vína mají potenciál zrát 10 i více let. V případě nejlepších vín se jejich životnost počítá na dekády.
Červená vína mají širokou škálu možností pro gastronomické párování, od grilovaného hovězího, telecího, vepřového, zvěřiny, kachny, přes klobásy nebo jehněčí maso. Houbovým rizotem a těstovinami s omáčkami na bázi rajčat také rozhodně nešlápnete vedle. Châteauneuf-du-Pape se také snadno kombinuje s mnoha různými asijskými pokrmy.
Autor: Mikuláš Duda DipWSET
