3. 10. 2021
Pokud máte rádi elegantnější a strukturovaná vína z jižní Francie, tak budete milovat také Priorat.
Tento malý španělský vinařský region působí svými rozměry v porovnání se slavno Riojou úsměvně, kvalita zdejších vín, ale rozhodně není nikomu pro legraci. Červená vína z Prioratu jsou v rámci Španělska nenapodobitelná, a to jak díky zdejšímu klima a terroiru, tak odrůdovou specializací. Tady totiž nevládne jinak oblíbené Tempranillo, ale základem většiny červených je tu Garnacha a Cariñena.
Dlouho tak trochu zapomenutý kus Španělska prošel poslední čtvrtstoletí velkou proměnou a místní vína dnes patří k tomu nejvyhledávanějšímu v rámci Španělska. Razítkem stvrzujícím mimořádnost tohoto regionu se v roce 2006 stalo udělení prestižního titulu DOQ (Denominación de Origen Qualificada). Kromě Prioratu toto označení mohou nést pouze vína z Riojy (zde pod zkratkou DOCa).
Historické záznamy o pěstování révy v Prioratu sahají až do 12. století, na svědomí je mají mniši kláštera Scala Dei. Ti se o zdejší vinice starali až do 19. století. Než začala v regionu řádit phylloxera, bylo v Prioratu vysazeno 6000 hektarů vinic, tedy třikrát více, než je tomu dnes. Obnova vinic po zkázonosném řádění škůdců ve větším začala v Prioratu až v 50. letech 20. století, kdy byla také vytvořena apelace Priorat DO.
Dlouho to ale nebylo ono a novým impulzem se pro Priorat stal příchod Reného Barbiera a Álvaria Palaciose, kteří v 80. letech identifikovali potenciál místních vinic a začali s jejich nákupem a obděláváním. Spolu s hrstkou dalších vinařů pak v roce 1989 představili vína jako Clos Mogador (Barbier), Clos Dofi (Palacios), Clos Erasmus, Clos Martinet a Clos de l’Obac. V roce 1993 pak Palacios uvedl na trh víno, které se stalo legendou. Víno s názvem L’Ermita, pocházející z až stoletých vinohradů, se dnes s cenou pohybuje řádově na úrovni desetitisíců korun za láhev. Priorat začal být vinařsky opět vyhledávanou lokalitou, následovaly další investice a dnes je tak v regionu registrována hned stovka vinařství.
Na charakter místních vín má vliv výrazná změna teplot během dne a noci, typické jsou pro region neúrodné půdy a velmi nízké výnosy pohybující se i na úrovni až 5 hl/ha. Vinice jsou často vysazeny na strmých terasách. Vína bývají aromaticky poměrně hodně koncentrovaná, s výraznějším tříslem a typickou mineralitou. Tu vínům dává místní půda sopečného původu v katalánštině zvaná jako llicorella. Jde o červené a černé břidlice s malými částicemi slídy, které odráží sluneční světlo a udržují ve vinicích teplo. Struktura místních půd také podporuje dobré odvodnění v případě srážek a nutí révu zapustit kořeny hluboko do země. Réva by měla být ve stresu a v tomto případě se tak děje, hrozny dozrávají pozvolna a koncentrují v sobě dostatek chutí.
Garnacha místní podmínky doslova miluje. Má ráda horko, dozrává pozdě, nevadí jí ani nedostatek vláhy. V pohodě může prokvasit až na vína s alkoholem 15 – 16 %. Používá se proto také pro výrobu fortifikovaných vín. Garnacha je ostatně asi nejvíce známá pod francouzským názvem Grenache, tedy jako základ slavných robustních vín Chateauneuf-du-Pape. Někteří francouzští vinaři by možná nesouhlasili, ale podle posledních výzkumů má odrůda pravděpodobně původ ve Španělsku, odkud se postupem času rozšířila do jižní Francie. V minulosti přitom bývala žádanějším zbožím než dnes. Garnacha hrdě nesla titul nejrozšířenější odrůdy regionu Rioja, ještě před čtvrt stoletím tvořila hned 40 % místních výsadeb, dnes je to zhruba 9 %. Pozici si tak drží už jen v Prioratu, i když i tady jí na paty šlapou některé další odrůdy.
Priorat je dominantně o červených vínech, která tvoří více než 90 % místní produkce. Garnacha a Cariñena se velmi často objevují ve starých výsadbách, nově je pak vinaři doplňují o odrůdy jako Cabernet Sauvignon, Merlot nebo Syrah. Ve finále tak jsou většinou vína směsí různé kombinace odrůd s více či méně dominantním zastoupením Garnachy.
Vinaři v Prioratu to s kvalitou myslí opravdu vážně. V posledních letech ubrali na robustnosti vín a přehnaném používání barikových sudů a výsledkem jsou elegantnější a vyváženější vína. Po vzoru jiných evropských vinařských regionů navíc zavedli doplňkový systém značení vín podle jednotlivých vesnic nebo dokonce se jménem konkrétní vinice na etiketě. Trend v podobě terroirových vín prostě dorazil i sem.
Mezi progresivní a velmi úspěšná vinařství z Prioratu patří i Costers del Priorat. Vinařství si aktuálně drží produkci okolo 110 000 lahví ročně. Obhospodařují 20 hektarů vlastních vinic, které jsou obtížně dostupné, na stupňovitých terasách, proto je ruční sběr naprostou samozřejmostí. Costers del Priorat se zaměřují zejména na výrobu červených vín. Hlavní postava vinařství, Jose Mas Barberà, se nebojí experimentovat a svá vína kromě klasických dřevěných sudů nechává zrát také v terakotových amforách nebo v betonových kádích. Filozofií vinařství je vyrábět charakterní vína s důrazem na eleganci, která budou odrazem místní jedinečné krajiny.
Červená vína z Prioratu mají často intenzivní podtóny připomínající koření a černý pepř. Víno můžete dobře napárovat s jídlem, které je výrazně kořenité, jako například hovězí steak s pepřovou omáčkou, grilovanou zeleninou nebo zvěřinou. Priorat je typicky robustní víno s vyšším alkoholem, láhev určitě otevřete minimálně hodinu před konzumací, aby se víno aromaticky otevřelo. U starších vín i s větším předstihem. Vína podávejte ve větších sklenicích při teplotě kolem 14°C.
