18. 1. 2024
Určitě jste řadu z nich již slyšeli. Kolem vína panuje spousta „zaručených informací“, polopravd a mýtů. Má se červené víno podávat v pokojové teplotě? Hodí se všechna vína k archivaci nebo platí pravidlo, že čím tmavší červené víno, tím lepší?
Může po naturálních vínech bolet hlava? Jelikož se s řadou nepřesných informací setkáváme i my, rozhodli jsme se desítku klasických vinných mýtů objasnit.
Když člověk vidí v televizi reportáž o znovuobjeveném archivu starých vín nesmírné hodnoty nebo o aukci starých raritních lahví, lehko nabyde pocitu, že by si měl také pár svých sedmiček uložit na pozdější dobu.
Ve skutečnosti je ovšem drtivá většina vyprodukovaných vín určena k vypití v horizontu několika let a pro delší archivaci se vůbec nehodí. Pokud tedy víno po deseti letech otevřete, nezřídka zjistíte, že ztratilo vše ze svých příjemně svěžích ovocných tónů, je neharmonické v chuti až nepitelné. Tím spíše, pokud víno není skladováno ve správných podmínkách.
Poznat, která vína se hodí k archivaci není úplně jednoduché, někdy ideální termín pro vypití najdete na zadní etiketě vína, případně se můžete poradit s obsluhou vinotéky nebo sommelierem eshopu s vínem. Detailnější článek o archivaci vín najdete zde.
Do lednice patří jen bílé a šumivé víno, červené by se nemělo nikdy chladit. To je snad nejobvyklejší vinný mýtus vůbec. Kdo nikdy neslyšel, že červená vína by se měla pít při pokojové teplotě. Záleží samozřejmě, kde ten pokoj máte a jaká je v něm teplota, ale platí, že červená vína si nejlépe vychutnáte při teplotě 13˚-18˚C.
Pokud má červené víno vyšší teplotu, nemusí jeho chuť působit harmonicky, často v ní ucítíte vystupující alkohol nebo taniny. Naopak ovocný projev a svěžest vína budou při vysoké teplotě pravděpodobně potlačeny. Před podáváním tedy víno umístěte do specializované chlazené vinotéky, chladícího boxu nebo do klasické lednice a v dostatečném předstihu láhev z lednice vyndejte.
Pro některá lehčí červená vína, jako je Beaujolais, Modrý Portugal nebo Pinot noir platí, že je můžete podchladit o něco více, naopak plnější a robustní červená vína je nejlepší podávat při teplotě kolem 16˚C až 18˚C.
Všichni jsme to pravděpodobně viděli na vlastní oči. Trik, kdy vložením kovové lžičky do láhve sektu v lednici údajně uchováte bublinky ve víně do druhého dne. Předpoklad říká, že jako správný vodič je kovová lžička rychle vychlazená a studený kov pak kolem sebe vytváří chladnější vzduch, což prý ztěžuje únik plynu z láhve. Teorie, která ovšem nebyla nikdy seriózně potvrzena. Pokud tedy chcete uchovat své šumivé víno v té nejlepší kondici do druhého dne nebo ještě déle, pořiďte si speciální nerezovou zátku na šumivá vína. Cena se pohybuje do 100 Kč.
Volba uzávěru je většinou čistě na rozhodnutí konkrétního vinaře. Skvělá kvalitní vína dnes najdete pod korkovými i alternativními uzávěry. S ohledem na tradice a zvyklosti se zejména u prestižních červených vín většinou stále používají korkové uzávěry, ale rozšíření šroubovacích uzávěrů (screwcap) je stále významnější. Zejména v případě mimoevropských vinařských zemí tzv. Nového světa, ale také v Rakousku, Německu a ostatně i na Moravě.
Důvodů pro rozšíření šroubovacích uzávěrů je více. Je to jejich nižší cena, jednodušší manipulace a možnost opětovného zavření vína. Hlavním důvodem je však eliminace možnosti vzniku tzv. korkové vady. Vadný korek totiž může v některých případech víno kompletně znehodnotit.
Tmavě nepropustné červené víno s až inkoustovým odstínem oku možná lahodí více, než světlejší cihlově zbarvená tekutina ve sklenici. Barva vína může hodně napovědět o odrůdě nebo stáří vína, o jeho kvalitě ale neříká nic. Odrůdy jako Pinot noir, Nebbiolo nebo Gamay budou ve skleničce typicky velmi světle zbarvené, přitom jde často o velmi kvalitní a chuťově komplexní vína, která lze i dlouhodobě archivovat. Barviva totiž najdete ve slupkách bobulí a některé odrůdy jich mají více, jako například Cabernet Sauvignon nebo Malbec, jiné odrůdy zase méně. Dalším faktorem, který ovlivňuje barvu červeného vína, je jeho stáří. Jak červené víno stárne, ztrácí postupně barvu. Při posuzování kvality vína se tedy zaměřte zejména na jeho chuť, odstín ve skleničce neberte v potaz.
Možná jste to zažili, probuzení po intenzivním degustačním večeru a hlava jako střep. Přitom se říká, že po dobrém víně nebolí hlava, nebo že po naturálním či organickém víně nebolí hlava. Je pravda, že kvalitní a naturální vína mají nízkou úroveň siřičitanů, na které mají někteří lidé intoleranci. V drtivé většině případů je ovšem ranní bolest hlavy spojena s konzumací alkoholu a související dehydratací organismu. Abyste se tomuto nepříjemnému stavu vyhnuli, pijte s mírou a nezapomeňte během večera víno doplňovat konzumací vody. Špatný nápad není ani vypít sklenici vody těsně před spaním.
Jedna z aktuálně nejpopulárnějších tuzemských odrůd často končí v lahvích jako polosuché nebo polosladké víno. Nemusí tomu ale vždy být tak. Jde výhradně o rozhodnutí vinaře, jaké víno chce svým zákazníkům nabídnout. Přibývá vinařů, kteří nabízí Pálavu v suchém provedení a tato vína skvěle kombinují výraznou aromatiku odrůdy se svěžím a vysoce pitelným charakterem chuti. Zapátrejte po suché Pálavě a nechte se překvapit jejím sexy charakterem a zajímavou variabilitou při párování s výraznějšími pokrmy.
Jak dlouho vydrží víno po otevření? Velmi těžká otázka, obecně ale platí, že čím lepší je víno kvality, tím déle vydrží otevřené v lednici. Každopádně kvalitní bílé nebo červené víno můžete otevřené uchovat v lednici i několik dní, aniž byste pocítili oxidaci na jeho chuti. Záleží samozřejmě i na množství vína, které v láhvi zůstalo. Čím více, tím stabilnější víno bude. Pokud je u vás problém nedopitých lahví častým jevem, doporučujeme zakoupit vakuovou pumpičku na víno se speciálními uzávěry. Jednoduše tak ochráníte své nedopité lahve před rychlým znehodnocením. Více se tématu věnujeme v článku zde.
Bílé víno se samozřejmě v drtivé většině případů skutečně dělá z bílých hroznů. Lze ale využít i hrozny modrých hroznů používaných pro produkci růžových či červených vín. Bílým vínům z modrých hroznů se říká klaret. Při výrobě bílého vína z modrých hroznů se nevyužívají barviva ve slupkách bobulí, proto se hrozny po sklizni ihned vylisují a následuje proces řízeného kvašení.
Stejně tak někdy názvy odrůd pletou konzumenty, co se finální barvy vína týče. Tramín červený je bílá odrůda a vína jsou tedy většinou bílá (případně oranžová), to samé platí pro odrůdu Veltlínské červené rané a další odrůdy. Názvy odrůd většinou odkazují na zbarvení hroznů, olistění apod. S barvou finálního vína nemají nic společného.
O tom, že vinaři na Moravě umí nalahvovat skvělá červená vína, už snad nikdo nepochybuje. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, bylo by to celkem smutné, když červená vína tvoří už zhruba třetinu domácí vinné produkce. Vzhledem k naší poloze a klimatickým podmínkám samozřejmě do kvality červených vín výrazně vstupuje faktor ročníku, ale když příroda přeje, umí moravští vinaři zabodovat s odrůdami jako Pinot noir, Frankovka nebo Merlot a milovníci červených vín mají rozhodně z čeho vybírat.
Klimatická změna a postupné oteplování navíc vinařům v produkci červených vín nahrávají a v posledních letech si na Jižní Moravě nelze stěžovat na nedostatek tepla a slunečního záření. Moravská červená vína samozřejmě nelze stylem srovnávat s víny ze Španělska nebo Jižní Ameriky, ale mnohá ocenění od tuzemských i mezinárodních kritiků potvrzují stále rostoucí kvalitu moravských červených vín.
Autor: Mikuláš Duda DipWSET
