31. 1. 2023
Biodynamické zemědělství je alternativní způsob hospodaření, který je založen na ekologické produkci a zároveň zahrnuje i principy filozofie a kosmologie. Poslední dekádu se tímto směrem vydává stále více kvalitních vinařství.
Pro pochopení toho, jak tento směr vznikl a co obnáší, je třeba se nejdříve vrátit na počátek 20.století do Rakousko-Uherska. V této době se v zemědělství začala používat první synteticky vyrobená hnojiva a pesticidy, které měla regulovat škůdce a choroby. Byl to obrovský posun k tomu, aby zemědělství uživilo masy lidí žijící ve městech. Někteří farmáři si však postupem času všimli, že po používání těchto látek není půda tolik úrodná jako dřív a zhoršilo se i zdraví rostlin a zvířat v okolí. Proto oslovili známého rakouského vědce, filozofa a ezoterika Rudolfa Steinera (mimo jiné také zakladatele Waldorfské školy), který na základě tohoto podnětu uspořádal v roce 1924 sérii přednášek, které položily základy biodynamického zemědělství. Rudolf Steiner sice o rok později umírá, ale biodynamické zásady dále šířili sami farmáři a v roce 1928 byla zaregistrována značka Demeter a byly formulovány první standardy.
Na práci Rudolfa Steinera následně od 40. let navázala Maria Thun, která zasvětila celý svůj život výzkumu a aplikaci biodynamických metod. Díky ní vznikl detailní biodynamický kalendář, který se orientuje podle fází měsíce, pohybu planet a postavení hvězd. Zemřela až v roce 2012, nicméně její kalendář se stále vydává v 27 různých jazycích. A přímo k jejímu odkazu se hlásí mnoho slavných vinařství například Maison M. Chapoutier z francouzské Rhôny.
Z pohledu biodynamického vinařství je vinohrad vnímán jako živoucí organismus, který se snaží dosáhnout jisté rovnováhy. V biodynamickém režimu jsou používány homeopatické preparáty, které mají za úkol podpořit úrodnost půdy, léčit onemocnění a odpuzovat škůdce.
Jeden z takových preparátů je například kravský hnůj, který se v kravských rozích zakope do půdy před zimou. Po zimě se rohy opět vykopou, obsah rohů se rozpustí ve vodě a je rozprášen po vinohradu jako homeopatický kompost, který má podpořit formování humusu. Běžný kompost je pak většinou aktivován různými bylinkami jako je kopřiva, heřmánek nebo pampeliška.
Nejznámější certifikací používanou pro biodynamická vína je Demeter. Zajímavé je, že základním předpokladem je dnes ekologická klasifikace vinohradu, přestože biodynamické zemědělství vzniklo dříve než ekologické. Nicméně dává to smysl, protože bio je dnes mnohem více rozšířené než biodynamika. Nad úroveň ekologických postupů jsou následně specifikovány další úkony, které je nutné dodržovat. Každý stát má ale trochu jiné požadavky v závislosti na lokálních podmínkách.
Z hlediska finanční náročnosti pro vinařství je rozdíl mezi bio a biodynamickým režimem poměrně malý. Jedná se zejména o větší množství manuální práce spojené s biodynamickými preparáty. Ve vinařství je proces vytváření vína opět velmi podobný jako u bio vín a liší se dle států. Například v USA musí vinař pracovat pouze s divokými kvasinkami, v Evropě jsou pouze preferovány a lze použít i kultivované kvasinky bio kvality pro spolehlivý průběh kvašení.
Biodynamická vinařství bývají většinou menší velikosti. Aktuálním centrem tohoto směru by se dalo označit údolí řeky Loiry ve Francii, nicméně biodynamická vinařství najdeme po celém světě a jsou mezi nimi i tak prestižní jména jako je Domaine de la Romanée-Conti v Burgundsku. Z mého osobního pohledu vnímám biodynamiku jako zajímavé propojení vědy se špetkou magie. Někteří lidé tvrdí, že biodynamická vína lépe vyjádří terroir dané oblasti, nicméně pravdou zůstává, že bude také vždy záležet na schopnostech vinaře a metod, které použil při tvorbě vína.
Pokud chcete své chuťové buňky ponořit do biodynamických vín, na OKvíno si můžete vybrat z nabídky hned několika biodynamických vinařství: Castello Tesarollo (Itálie, Piemont), Weinberghof Fritsch (Rakousko, Wagram), Melsheimer (Německo, Mosela), Weingut Feiler-Artinger (Rakousko, Burgenland) nebo Krásná hora (Česká Republika, Morava).
Autor: Michaela Kapičková
